Hurikán Sandy

V pondělí se přehnal hurikán Sandy. V Bayonne nás to naštěstí nijak moc nepostihlo, nebyl nijak velký déšť, tak toho moc ani nebylo zaplaveného. Jen některé sklepy. Posilovna i bazén, které jsou ve sklepě, zůstaly nedotčené. Pořád jsme si v pondělí říkali, že to tornádo jsme si přestavovali hůř, ale předem varovali, že rychlost může být 70 až 100 mil za hodinu, ale u nás bylo nakonec jen tak do 50 mil. Kolem deváté večer párkrát blikla elektřin a po chvíli skončila. Naštěstí jsme měli nakoupené svíčky a baterky, tak jsme vystačili. Dětem jsme preventivně – i sobě ustlali vedle koupelny, venku to přece jen fičelo a měli jsme strach z rozbitých oken. Fičelo to pěkně, ale žádná hrůza. Ale kdyby měl být vítr dvakrát silnější, to si přestavit neumím. Ráno jsme se probudili a venku se nehnul ani lísteček. Až do odpoledne byla pohotovost, tak bylo jasné, že Kuba do práce nepůjde. Já jsem byla přesvědčená, že během dne elektřinu opraví. Odpoledne jsme se vydali na procházku, podívat se, jestli uvidíme nějaké zaplavené ulice, no prostě aby nám nic neuteklo….Nefungoval internet, mobily, telefony, nic. Tak jsme ani nikomu nemohli dát vědět, že jsme v pořádku. Až nakonec nás zachránily naše české telefony, přes které se povedlo poslat sms. Tak se všem v Čechách ulevilo, když jsme se po necelých 24 hodinách ozvali. Kuba se pak ptal nějakého policajta, kdy půjde elektřina a on mu řekl, že asi za 5-7 dní. Přišlo nám to jako hrůza, ale teď jsme bez elektřiny už třetí den a jde to zvládat docela dobře.
Včera ve středu jsme s dětmi zas byli venku, prostě jako o dovolené. Počasí je hezké, trochu chladno, ale hezky. Jsou otevřené malé obchody, takže jídlo se dá nějaké koupit. Taky jsme dokoupili baterky a svíčky. Voda a plyn naštěstí celou dobu fungujíce, tak se dá normálně vařit. Kuba si včera liboval, že od té doby, co nejde elektřina, máme k jídlu samé dobroty. Měla jsem v mrazáku asi 2 kg kuřecích prsou, tak jsme za poslední tři dny měli dvakrát řízky, jednou filé a fazolky na smetaně…Takže hlady jsme netrpěli. Včera jsme se byli podívat u „našeho domu“, kam se máme stěhovat. Ale nedozvonili ani nedoklepali jsme se. Jen jsme tam viděli ceduli, že se dnes mají od 9-5 hod stěhovat.   Tak jsme se tam dnes ráno po desáté chystali podívat, abychom se s majiteli domluvili na předání klíčů apod. Vtom ale na dveře u nás zaklepal nějaká chlápek z Kubovy práce, že prý v ISHI normálně mají elektřinu, takže od včera tam pár lidí pracuje, Chlápek přijel pro nějaké nové Kubovy kolegy Izraelce, co bydlí v našem domě. Tak jel Kuba s nimi do práce. Protože tam mají internet a telefony, tak se povedlo dovolat se do IKEA a zajistit dovoz nábytku, ale až na příští úterý. Protože jsme o IKEA v Brooklynu nevěděli, zda je zatopená nebo má elektriku atd., tak jsme tam marně ráno volali a další jejich telefonní čísla a otvírací dobu se nám povedlo zajistit zase díky českým telefonům a mamce v Příboře. Vše vygooglila a informace poslala. Tak Kuba odjel do práce a já se šla podívat do našeho domu, zda tam najdu majitele…A nakonec jsem tloukla do garážových vrat, až mne slyšeli. Byli jsme vevnitř, předali mi klíče a dohodli jsme se, že večer po sedmé přijdeme a necháme si vysvětlit vše ohledně bytu. Teď jsme ale musela tuto informaci sdělit Kubovi, ale jak – bez telefonu….Ale měla jsem ten náš telefon s českou sim kartou  a nevěděla, zda mu jeho americký v Jersey city bude fungovat….tak jsem nejdřív zkusila telefonní automat, který jen žral peníze a netelefonoval a pak nás opět zachránil český telefon a Kubovi jsem se naštěstí dovolala na jeho americký…
No, tak aspoň máme jasno ohledně bydlení a stěhování. Asi si do bytu o víkendu přivezeme většinu věcí, ale stejně se tam definitivně nastěhujeme až v to úterý. Sice budem muset skoro týden platit dva byty, ale jinak to asi nepůjde. Neměli bychom na čem spát a kde jíst a v čem vařit…Taky školku měly děti začít dnes, ale kvůli elektřinám snad půjde od půlky příštího týdne. Tak jen škoda, že jsem ji už platila minulý týden…kdybych ji šla platit až v den nástupu, tak by nám to ušetřilo 150 dolarů. Školné za dny, kdy jsou děti nemocné, nebo kvůli počasí nebo z jakéhokoliv důvodu nemohou přijít, se nevrací…No, ale to jsou jen drobnosti. Včera jsme si s Kubou říkali, že není vůbec marné čtyři týdny odpracovat a pak mít týden dovolenou…to jsme ale ještě nevěděli, že si pro Kubu dnes z práce přijedou (a taky nevíme, zda ta třídenní nucena dovolená bude placená nebo ne)….Počítali jsme, že bez elektřiny budeme do úterka a do práce tak nebude chodit…..Ale dnes začínají už jezdit i místní autobusy. Light rail zatím nejezdí, ale naskočí elektřina tak kdoví, jak dlouho bude trvat, než se rozjede…
Taky nic moc nevíme o tom, jak jsou na tom okolní města. Sice trochu jsme poslouchali rádio z New Yorku, ale jen po troškách, abychom ho nevybili….Včera jsme při procházce zjistili, že před naší radnicí je generátor a lidi si tam mohou nabíjet telefony a notebooky…V šest večer jsme to zjistili a Kuba šel hned domů, nabral plný batoh telefonů, notebooku, dvd přehrávač a běžel k radnici. Do sedmi nabíjel a pak už policajti vypli generátor. Dnes to vše Kuba nabije v práci. 
Přes den je v bytě světla dost, od čtyř odpoledne to začne být slabší. To se většinou děti tak nějak probudí a proberou, tak jdeme ven, aspoň do půl šesté, šesti. Venku to šero není takové, doma bychom museli svítit a stejně se u svíček a baterek blbě čte a cokoli dělá. Dětem nijak nevadí, že světlo není, akorát první den se vybil dvd přehrávač, tak kňourali, že se nemohou dívat na prasátko Peppu. Taky se dnes divili, proč je jdeme koupat ráno v devět. Večer za tmy se nám v úterý a středu nechtěla ohřívat voda a koupat je za tmy, tak jsme to odkládali…A dnes jsme jim teda ráno ohřáli na sporáku vodu a děti se vykoupali. A my taky.
Takže naštěstí vše dobře dopadlo. Tady v Bayonne byla dost zatopená jedna ulice hned u moře, víc jsme neviděli. Ale je pravda, že jsme byli jen na západě našeho poloostrova, na jihu směrem ke Staten Island jsme nebyli a tam to mohlo být horší. Taky popadaly nějaké stromy, ale většina vydržela. Včera měl být Halloween, tak jsme minulý týden dětem povídali, jak to bude bezva, všichni v maskách, atd.….Kuba si taky vyrobil Halloweenskou masku do práce, včera tam měli mít večírek…No, tak děti si s maskou hrály doma a na ulicích jsme taky pár lidí v převlecích viděli. Ale velká bída proti tomu, jak by to asi normálně vypadalo.
Reklamy
Rubriky: Uncategorized | Napsat komentář

Team leaderem v lednu?

Jestli si ještě vzpomínáte, pracoval jsem doteď na řešení umožňujícím rozdělit příliš velkou webovou aplikaci na více menších. V pondělí jsem dokončil hlavní část úkolu a napsal šéfovi Prasannovi. Ten si našel čas až ve čtvrtek, tak jsem v úterý ještě všechno leštil a vylepšoval, a ve středu už jsem byl trochu nevyužitý.

Dnes mě dali na projekt, kde potřebují vylepšit plánovač úloh, aby zvládal velké množství úloh najednou. Není to jen tak nějaká vymyšlenost, nýbrž aktuální problém, s kterým se potýkají u zákazníka. Hrubá představa je, že by to mělo být za měsíc hotovo, ale teprve zítra budeme plánovat. V týmu budu mít projektového manažera, vysokého Gulshama, a softwarového architekta Jeevu. Programovat zatím budu jen já, v blízké době se má ke mě přidat nový člověk, který teprve přijde do firmy.
Po schůzce jsem požádal Prasannu o pár minut jeho času. Zmínil jsem se mu, že mám zkušenosti coby Team Leader a že by je firma také mohla chtít využít. Dostalo se mi delšího výkladu, co všechno má firma za plány a že je jisté, že začátkem příštího roku mě rádi coby Team Leadera využijí. Navíc to bude v rámci nové platformy, kde dávají dohromady důležité stavební kameny. A že prý by mě mohli už teď dát na aktuální projekty u zákazníků, protože Team Leadery potřebují, ale nechtějí. Chtějí dělat věci pořádně a ne jen rychle něco vyvíjet u zákazníka.
Tak to všechno lahodilo mým uším. Snad bude skutečnost také taková.
Příští středu máme Halloween, máme přijít v maskách, ve 12:30-13:00 bude oběd a v 16-17 bude „event“. Ale prý i mezitím se budou dít různé věci, zdobit kanceláře a tak. Masku ještě nemám.
Pár technických detailů: Můj aktuální úkol je napsat škálovatelný Java Scheduler, nejspíš v jádru bude využívat Quartz. Výkonnostní nároky jsou asi 20000 plánovaných úloh, a 10-100 spouštěných úloh za vteřinu. Plán je rozdělit Scheduler na tři části, mezi kterými budou JMS fronty. Jedna část bude přijímat úlohy a zadávat je Quartzu, druhá bude spouštět Quartz a třetí bude provádět úlohy, které Quartz vygeneruje.
Rubriky: Uncategorized | Napsat komentář

Náš BUDE nejhezčí byt

Ahoj, tak před chvílí jsme se dozvěděli, že dostaneme nejhezčí byt široko daleko …

Začalo to tak, že ve středu, když děti hlídala Lisa, tak jsem se vydala obcházet okolí, jestli nenajdu někde nějakou ceduli, že se nabízí byt k pronájmu. Večer předtím nám totiž odmítli moc hezký byt a pomalu jsme začali propadat zoufalství. Tehdy se zdálo, že jedinou možností bude zůstat v budově, kde bydlíme teď, což by bylo přijatelné, ale bez nadšení …

No a tak jsem procházela okolí a obvolala několik bytů. Pak už jsem si říkala, že je čas se vrátit za dětmi domů, ale ještě jsem si řekla, že pro jistotu projdu i šestnácou ulici. A předposlední barák měl ceduli, že je tam k pronájmu dvoupokoják, garáž,  pračka-myčka a bylo vidět, že vzadu za domem je moc hezky udržovaná zahrádka – uklizená a s opravdovou trávou (což tu není standard …) Tak jsem tam zavolala a večer jsme si šli byt prohlédnout. Hned po dvou krocích v předsíni bylo jasné, že ten byt chceme. Krásně vše dotažené, hezký obývák, dvě koupelny, prostorná kuchyň. Dole ve sklepě pračka, sušička, hromada prostoru pro skladování krámů, garáž a na ulici ještě parkovací místo … Nahoře v patře bydlí nějaci Egypťani, ale dosud s nimi prý nebyl problém, tak snad ani nenastane. No a celé jen za 1700 dolarů (plus elektřina, topení, plyn), což je cena zcela královská. V Jersey city by se za toto sehnal leda nějaký kutloch bez oken a ještě tmavý a ušmudlaný …

Takže byt se nám moc líbíl a hned jsme majitelům  řekli, že bychom ho určitě chěli. Tak se ptali na zaměstnání a naštěstí paní Emily trochu rozuměla programování, tak si tam s Kubou povídali. Naše děti si tam moc spokojeně hrály s jejich holčičkami (2 a 5 let), a když jsme po půl hodině dětem řekli, že jdeme domů, tak moc kňourali, že tam ještě chtějí zůstat … Pak se nás ptali, jaký máme kredit a reference a začalo přituhovat, protože nemáme skoro nic … Tak jim jen Kuba ukázal smlouvu s ISHI a hotovo a kontakt na svou vedoucí v práci. A řekli, jsme, že jinak nikoho, kdo může dát reference, neznáme. Pak jsme doma o tom mluvili a objektivně zhodnotili, že nejsme jako nájemníci úplně dobrá partie … Pak jsem si ale vzpomněla, že bychom jako referenční osobu mohli napsat Lisu, který u nás byla sice jen s dětmi párkrát, ale aspoň mluví pořádně anglicky … A pak jsme ještě jako referenci napsali Zuzku, což je Češka s rodinou, která zde bydlí 15 let a dvakrát jsme se s nimi potkali náhodně v Jersey …

A pomohla nám další náhoda … Maruška u nich zapomněla svoje kytičky z Lega. Druhý den ráno Emily volala, že veze holky do školy a že nám Lego přiveze a taky že jsme ještě zapomněli podepsat jeden papír … Tak jsme ráno, v půl osmé, byli všichni v pyžamu a zahájili bleskový úklid s tím, že se možná u nás zastaví … Úklid jsme zvládli, já jsem sepsala referenční osoby  – Lisu, Zuzku, Kořána jako vedoucího z mé bývalé práce, Kuba přidal Zdeňka taky z bývalé práce. Ještě Kuba vymyslel,  že jim kromě security depositu, který je standardně 1,5 nájmu, ještě nabídneme 3 měsíční nájem, který zaplatíme hned a  ten se použije k zaplacení posledních třech nájmů. Tak pak Emily přijela, zkoukla náš uklizený byt, kterým jsem ji řádně provedla (aby bylo opravdu vidět, že jsme čistotní a spořádaní), předala seznam referencí a ještě ukázala náš výpis za banky, (který jsem chvílí  před tím vyndala ze schránky – tu otvírám tak jednou týdně) a na něm stálo, že  máme na účtě deset tisíc dolarů … pak mi Emily řekla, že dnes obvolá reference a zítra dají vědět … Tak jsme pořád byli v napětí, jak to bude. Ale protože jsme kromě toho měli rozjednané jestě dva další byty, velmi hezké, tak jsme byli vlastně docela v klidu, protože jsme si říkali, že něco určitě vyjde …

No a večer, když jsme byli na prohlídce jiného bytu, taky moc hezkého, tak Kubovi Emily volala, že nám byt dají. Příští týden podepíšeme smlouvu a prvního listopadu se stěhujeme …

Tak jsme moc rádi, že to vše tak dopadlo. Kuba to bude mít na Lightrail 10 minut, my s dětmí do školky taky tak.

Bohužel fotky našeho budoucího bydliště poslat nemůžeme,  protože jsme žádne neudělali, ale věřte, je to paráda …

Lidé vypadají moc solidně, tak nepředpokládáme, že by nás nějak podrazili … a kdyby bylo nejhůř, tak máme v záloze ty další tři byty …

Tak teď den  dva odpočineme a pak nás čeká zjišťování ohledně možnosti koupit – leasovat auto a taky registrace u pediatra, aby dětem dal razítko na přihlášku do školky … mimo jiné se tam má vyjádřit k jejich výšce, váze a krevnímu tlaku …Takže s podváhou bojujem ode dneška koblihami s čokoládovou polevou a taky děti už tři dny po večerech během prohlídek bytů krmíme sušenkami, aby to s námi vydržely … Tak snad budeme do školky vpušteni … Ale to zas bude další kapitola …

Tak veřím, že s námi sdílíte radost ……a je důvod. Až přijedete na návštěvu, tak vás u nás rádi ubytujeme, vaše auto či motorku rádi na našem druhém parkovacím místě zaparkujeme a na zahradě zorganizujeme pravou americkou barbecue party nebo aspoň opékání starých dobrých českých buřtů …

Rubriky: Uncategorized | Napsat komentář

A další horký kandidát bude … 5th Street!

Ještě že mi v práci tolerují hledání bytů a jejich návštěvy. Ze začátku týdne se toho moc nedělo, ale včera a dnes jsme viděli několik zajímavých bytů, takže jsem odpoledne v práci skoro nebyl.

Jeden byt byl opravdu hezký, ale stojí $2600, a to se nám nechce.

Takže náš horký kandidát je 354 5th Street, opět Jersey City Downtown. V dolní části je předsíň (dost neobvyklé tady), středně velký obývák, jídelna a kuchyň. Všechno je to dost špinavé, ale zdá se, že špína není zažraná, jen tam bydlí čuňata. Také je dole trochu málo světla, ale ještě se to dá. Po schodech nahoru jsou dvě parádně velké a prosvětlené ložnice. K tomu patří betonový dvoreček. Vchází se rovnou z ulice. Chtějí za to $1950 plus jednou tolik realitce, něco se asi ještě nechá usmlouvat. Měl bych to do práce 15 minut svižnou chůzí a na PATH do NY tak 12 minut.

Rubriky: Uncategorized | Napsat komentář

O prohraném bytě a o práci

Tak nám začíná druhé kolo hledání bytu. Dnes jsem volal paní z realitky, jaký typ šeku chce na zaplacení nájmu, a ona mi řekla, že bohužel už dnes byt majitelé dali někomu jinému. To mě nejdřív hodně naštvalo, ale hlavně je to poučení. Úplně nerozumím pravidlům – dokud se nepodepíše smlouva, může si majitel bytu libovolně vybírat mezi nabídkami. Ale kdy přistoupí k podpisu smlouvy, to asi zase záleží na něm. Je to celkem drsné prostředí.

Problém je v tom, že paní z realitky se celou dobu tvářila, jako že pohoda, a že stačí když v úterý nebo ve středu přinesu šeky.

Takže jsme si prošli craigslist.com, a zítra zase začneme obvolávat. Aspoň že v práci mě nechají odejít jak budu potřebovat, protože jim přijde důležité, abych si byt našel. A netlačí na mě s časem, v současném bytě můžeme zůstat celý říjen.

Dnes mi v práci pomohli založit bankovní účet a díky dobrým vztahům firmy s Bank Of America dostanu hned kreditku. Zítra se mnou půjde do banky Evča, aby taky dostala debitní kartu k účtu. Prý je zvykem debitkou platit malé věci a kreditkou velké.

Taky jsem v práci dostal slušný notebook Lenovo a když jsem požádal o monitor, myš a klávesnici k němu, tak prý nebude problém.

Dostal jsem první úkol – mám najít vhodné nástroje pro Single Sign On, protože firma potřebuje dvě příliš velké webové aplikace rozdělit na menší moduly, ale nechce, aby se uživatelé museli přihlašovat ke každému modulu zvlášť. 

A nakonec nám dneska prezentovali Health Care programy, takže od listopadu už bych měl mít spoustu pojištění: zdravotní, zubní, životní pojistku i pojistku pro neschopnost pracovat.

Ještě mi chybí Social Security Number, ale to se prý má začít dojednávat až po čtyřech týdnech od příjezdu a pak to potrvá dalších asi šest týdnů než ho dostanu.

Ishi má dvě kanceláře na 3 2nd street, Jersey City, ve třetím a v dvanáctém patře. Noví lidé sedí nahoře. Z některých oken ve třetím patře jsou hezké výhledy na řeku Hudson a na Manhattan, z našich jen na spoustu dopravy, velké ulice a supermarket.

Rubriky: Uncategorized | 5 komentářů

Moje telefonní číslo

Českou SIMku sice mám s sebou, ale málokdy se octne v telefonu. Kdybyste mi někdo chtěli volat, tak moje americké číslo (T-Mobile) je +1 201 515 9497

Evča má +1 201 620 0095

Rubriky: Uncategorized | Napsat komentář

Náš bude nejhezčí byt

Hurá, máme už skoro byt!

Ve středu jsem psal v blogu o krásném bytu. Ve čtvrtek večer jsme se s Evčou dohodli, že by to byl dobrý kandidát, kdyby byl o něco levnější. Tak jsme přes realitku nabídli majiteli o $200 méně než žádal. V pátek ráno přišla protinabídka – že prý sníží o $50. My jsme kontrovali, v tom případě ať zaplatí půlku poplatku realitce (poplatek dělá jeden měsíční nájem). Pak po nás chtěl nějaké papíry, ať aspoň ví, co jsme zač. Večer jsme se dostali ke snížení o $100 a to už jsme odsouhlasili.

Vlastně to snížení není nic velkého, ale já jsem rád, že jsem se vůbec ke smlouvání odhodlal. A zas tak málo to taky není. Mám z toho dobrý pocit.

Byt tedy bude stát $2600 měsíčně, je v Jersey City Downtown, má 95 m2, a je krásný. Majitel si ho totiž zařizoval sám pro sebe, ale pak kvůli práci musel pryč. Je tam luxusní kuchyň, krásné dvě ložnice, navíc i dvě koupelny. To bychom ani nemuseli mít, ale když už, tak se to někdy hodit bude. V kuchyni je střešní okno, takže světla je všude dost. Navíc je tam docela velká terasa. Byt je ve třetím patře a na obou stranách je výhled do zeleně.

Jestli všechno dopadne, tak od 1. listopadu bude naše adresa 246 6th Street, Jersey City. Do té doby zůstaneme v Bayonne, v bytě co nám zařídila firma. Tady se také bydlí dobře, byt je velký a máme tu už krásný dětský nepořádek.

Rubriky: Uncategorized | Napsat komentář